Divná planeta

Zhostí se tě divnej pocit, když otevřeš svoje oči,
máme v tom prsty, nesnažte se viny zprostit,
chovejme se tak, jak maj se chovat hosti,
pozdě budem prosit, až tu zbudou trosky.
(2×)

Šinu si to sám cestou temnou a dlouhou,
kráčím s hlavou sklopenou, zkalenou, zmatenou,
plnou myšlenek, který tak neodejdou,
jen lidi odcházejí, krásný vzpomínky si berou s sebou,
přitom si vemou cenu pro mě nesnesitelnou,
je to fake jak kérka hennou,
chvilku jsou a pak se smejou,
holt na divný planetě se divný věci dějou.
Mířím do nečasu, kde všichni hledí na krásu,
holky měří vztah podle délky ocasů,
kam poděl se elán, dřív ho měl každej pán,
gentleman na každém rohu dveře dámám otvíral, a dnes,
kam se kouknu, někdo někoho unes,
je to děs, běs, všude vykácenej les,
na naší planetě může jenom průmysl kvést,
a ta planeta je jako klec, ze který nemůžeš utéct,
války, rasismus, drogy, vrazi,
mnoho pastí, co lidi na kolena srazí,
odražená kulka, co zabila malýho kluka,
pro rodinu jsou to nepředstavitelný muka,
za volantem alkohol, v ulicích fet,
vedle silnice bordel, kam to spěje tenhle svět,
nad tím, co se děje, mi začíná rozum stát,
páč stojím s váma na lodi, co brzo ztroskotá.

A co to je? A kde to jsem?
Je to skutečnost, nebo jenom blbej sen?
Jsem snad kretén, nebo máš taky ten dojem,
že žene se před nosem do záhuby naše zem?

Krok za krokem procházíš životem,
rveš se o svý místo pod sluncem,
nechceš bejt otrokem, strachuješ se o budoucnost,
ale nemáš moc vědět, co stane se za rohem,
podívej se, tvoje plány můžou rychle zdechnout,
ve chvíli je všechno jinak, nestihneš se ani hnout,
tahle divná planeta s osudama zametá,
smrt jako zmrd přijde, podřízne ti krk.
Lidstvo se nepoučí, nevraživost vládne světu,
malý děti tisknou prsty na spoušť kulometu,
celou věčnost vidíme to tu,
zavíráme oči, prosedíme celý hodiny na netu,
pracujeme, přispíváme k rozkvětu,
skurveně zabíjíme většinu času,
vyhlížíš to datum, kdy zabereš výplatu,
divíš se, robote, že nenacpal sis kapsu.
Lidi spěchaj neustále, i když neví kam,
život pomalu a jistě ztrácí svůj význam,
život a kvalita měří se dnes v penězích,
že pravda s láskou zvítězí, nikdo už nevěří,
není místo na pocity, budujeme kariéry,
devastujeme krajinu, pokládáme bariéry,
bezohledně vypouštíme sračky do atmosféry,
copak asi budou dejchat naši synové a dcery.
Nesnažím se hrát si na Armádu spásy,
sere mě jen, jak si člověk větev pod prdelí kácí,
fakta a problém ignorovat se nevyplácí,
nepomohou ani svatí, všechno se nám vrátí.